Jaký projekt připravují Litoměřice?

(29.11.13)

p1010013-640-x-480-.jpg
Město Litoměřice se již od roku 2000 zabývá možnostmi využití hlubinné geotermální energie, a to formou ohřevu vody (média) vtláčené pomocí vrtů do 5-6 km a jímání ohřáté vody o teplotě cca 150-180 °C zpět napovrch. Energie takto získaná bude využita pro vytápění a kogenerační (doplňkovou) výrobu elektřiny.

Po úspěšném dokončení průzkumného vrtu PVGT-LT1 do 2 111 m v roce 2007  je připravován unikátní projekt, jehož cílem je vybudovat soustavu 2 - 3 hlubokých geotermálních vrtů. Energie takto získaná se bude převádět a využívat pro centrální zásobování teplem a teplou vodou (CZT) a rovněž pro doplňkovou výrobu eketřiny. Celkový výkon by mohl dosahovat 10-30 MWt, což by stačilo k nahrazení současného zdroje vytápění hnědým uhlím.Na počátku realizace projektu stálo rozhodnutí, že město Litoměřice chce být městem s kvalitním ovzduším a v dlouhodobém horizontu chce usilovat o energetickou nezávislost a soběstačnost, založenou na dostupných obnovitelných zdrojích. Hlavními důvody pro využití hlubinné geotermální energie byly zejména vhodné geologické podmínky ověřené průzkumným vrtem a jednak snaha o systémové řešení vytápění města, založené na čistých, obnovitelných zdrojích.

Geotermální energie je možné v tomto směru považovat za nejpřirozenější a zároveň stabilní zdroj energie s nízkou ekologickou stopou, tj. s minimální negativními dopady stavby na okolní prostředí. Důvodem pro toto rozhodnutí byly zejména pozitivní výsledky geofyzikálních měření, které lokalitu Litoměřice označilo jako vhodnou pro využití této technologie a zároveň výsledky průzkumného vrtu PVGT-LT1 do 2 111 m realizovaného v letech 2006-2007, který měření potvrdil. Od roku 2008 je tak připravován unikátní projekt, jehož cílem je vybudovat soustavu 2 - 3 geotermálních vrtů do hloubky cca 5 km a podzemního puklinového výměníku (někdy také "rezervoár" či "kolektor"), který umožní propojení injekčního (vtláčecího) vrtu a produkčního vrtu. Zatímco vrty slouží k přenosu tepla z hloubky na povrch a k zajištění cirkulace nosného média (zjednodušeně technologicky upravené vody), podzemní výměník umožňuje jeho dostatečné dostatečné ohřátí. Celý systém funguje podobně jako boiler, akorát místo topného tělesa je v tomto případě využívána horká hornina - odtud také název technologie Horká suchá skála (Hot Dry Rock). Technolgie na povrchu (tepelné výměníky a turbíny)  se pak již "jen" starají o to, aby se energie převedla co nejefetivněji do využitelné podoby.

Příloha:  Geotermální projekt Litoměřice - brožura projektu z Cíle 3 [2.5 MB, pdf]

Chcete se zeptat k tomuto tématu?

Dotaz *
Email Chcete-li zaslat odpověď i na email.
E-mail nikdy nebude zveřejněn.
Nevyplňujte, prosím