Letošní rok je pro přípravu geotermálního projektu mimořádně úspěšný

Již v prosinci loňského roku stanovilo Ministerstvo životního prostředí tzv. chráněné území, které vymezuje prostor pro realizaci vrtů a zároveň chrání vrty a jejich okolí proti zásahům, jež by mohly ovlivnit jímání geotermálního tepla.
„Jde o klíčové dokumenty, bez kterých se jímání geotermální energie z velkých hloubek neobejde. Trvalo dva roky, než jsme je získali, neboť pro obě instituce se jednalo o první rozhodování v podobné záležitosti, a tudíž bylo třeba zajistit řadu posudků, analýz a další rozsáhlé dokumentace,“ vysvětluje starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.
Během června byly připraveny další projektové žádosti do Technologické agentury ČR, na kterých město, respektive její akciová společnost 1. Geotermální Litoměřice, spolupracovalo s experty z Akademie věd, Univerzity Karlovy a několika odbornými firmami.
Ještě v červnu pak byly zahájeny práce na přípravě vzniku výzkumné infrastruktury v areálu kasáren Jiřího z Poděbrad, kde již nyní existuje nejhlubší geotermální vrt v České republice. Tato výzkumná pracoviště poskytují specifický servis pro akademické a vědecké instituce a firmy a pomáhají s transformací vědeckých poznatků například do vývoje nových materiálů a technologií. Tato centra jsou zpravidla základem pro úspěšné mezinárodní projekty, což je i městem dlouhodobě připravovaný geotermální projekt. „V prvním kole byla žádost o podporu, kterou podala Karlova univerzita, úspěšná a nyní odborníci rozpracovávají podrobnější verzi pro další kolo hodnocení. Výsledek by měl být znám v květnu příštího roku, kdy o podpořených výzkumných infrastrukturách rozhodne vláda,“ uvedl manažer geotermálního projektu Antonín Tym.
Klíčové pro celý projekt bude zajištění financí pro první hluboký vrt. Město se je pokusí získat z evropského programu Horizont 2020 společně s několika ústavy Akademie věd, Karlovou univerzitou, Technickou univerzitou Liberec a Českou geologickou službou. „Tento program je určen pro všechny státy Evropské unie a prostor bude jen pro několik větších projektů, takže konkurence bude veliká,“ upozorňuje docent Tomáš Fischer z Karlovy univerzity. Je to však na druhou stranu jediný konkrétní zdroj financování, který poskytuje prostředky na projekty, které mají ověřit možnosti využívání tepla z velkých hloubek s využitím puklinových systémů v pevné hornině, jež slouží jako velké podzemní výměníky tepla. „Pro nás je také podstatné, že je zde zajištěno až 100% financování. Jde totiž o inovativní projekty, které s sebou nesou řadu rizik. A to je třeba zohlednit, což si naštěstí Evropská komise dobře uvědomuje,“ poukazuje na důležitou skutečnost místostarosta Karel Krejza.
Vedle žádosti na realizaci prvního geotermálního vrtu v ČR bude město také partnerem v projektu podávaném do stejného programu H2020, tentokrát zaměřeného na testování technologie, která by umožnila snížit náklady na vrtné práce o 40 až 50 %. Litoměřičtí oslovili zahraniční partneři z Německa, Nizozemí a Švýcarska, kteří hledají vhodné místo pro testování této technologie a zvolili právě Litoměřice. „Nejde o náhodu, neboť k prvnímu setkání došlo při konání jednoho ze čtyř workshopů, které jsme pořádali společně s městem Drážďany na jaře letošního roku,“ upozorňuje starosta Chlupáč. Na podobných akcích město totiž informuje zahraniční experty z firem a akademických institucí o stavu přípravy a konkrétních krocích, které se již podařilo zajistit.
Litoměřický projekt je v Evropě známý a díky čitelné historii, svému zázemí a odbornému týmu je o něj zájem. Zástupci města doufají, že i to pomůže přesvědčit domácí ministerstva, aby projekt podpořily, a Česká republika tak získá příležitost ověřit možnosti, jak na svém území využívat hlubinnou geotermální energii.
Skutečnost, že je příprava geotermálního projektu v plném proudu, dokládá i dokončení seismické monitorovací sítě, která nyní čítá čtyři stanice rovnoměrně rozmístěné kolem Litoměřic. Slouží k monitorování přirozených seizmických jevů a otřesů způsobených běžnou činností člověka, např. v dopravě či odpalovacími pracemi v lomech. To následně pomáhá odlišit tyto jevy od mikroseizmických jevů, jež se vytváří během vrtných prací a které je třeba důsledně monitorovat a řídit tak, aby nepůsobily škody na povrchu.
V těchto dnech pracuje v okolí Litoměřic několik expertů z Francouzské geologické služby BRGM, kteří zde asi na 25 místech provádějí srovnávací geofyzikální měření. Výsledky měření budou porovnány s daty z roku 2007, kdy byl realizován průzkumný vrt do 2,1 km, a také s dalším geotermálním projektem v Soultz sous Foret ve Francii, kde se nachází významné evropské výzkumné centrum hlubinné geotermální energie. „Měření nám pomohou v přípravě integrovaných metod pro další průzkum využití geotermální energie, což je hlavní cíl evropského výzkumného projektu IMAGE. Chceme připravit návod postupu jak zkoumat a získávat geotermální energii pro ty, kdo chtějí takové projekty v budoucnu realizovat. Jsme rádi, že Litoměřice nám poskytují zázemí a data, která můžeme použít pro srovnávací výpočty. My na druhou stranu můžeme městu pomoci při přípravě geotermálního vrtu, který, jak všichni pevně doufáme, se podaří brzy zrealizovat,“ popisuje Jean-Francois Girard from BRGM.